Záchranné práce na brale v Strečne stáli 5,2 milióna eur, predražili sa o viac ako 1,7 milióna
12. 12. 2024
Silné búrky na prelome júna a júla odkryli kritické miesta, o ktorých sa predtým nevedelo. Záchranné a zabezpečovacie práce na skalnom brale nad cestou I/18 v katastrálnom území obce Strečno stáli viac ako 5,2 milióna eur. Neplánované náklady zvýšili cenu o viac ako 1,7 milióna eur. Informovala o tom vedúca odboru komunikácie Slovenskej správy ciest (SSC) Jana Lukáčová.
Okrem plánovaných prác odkryli podľa nej silné búrky na prelome júna a júla kritické miesta, ktoré bolo treba zabezpečiť ďalšími ochrannými sieťami a dynamickými bariérami, čo si vyžiadalo materiál navyše, neplánovaný pracovný výkon vysokošpecializovanej pracovnej sily a nasadenie ťažkej techniky. S prácami navyše bolo spojené aj zvýšené množstvo skalnej sutiny, skalných blokov a odstránených stromov a kríkov. Všetky pôvodne neplánované práce navyše, ktoré sa pri sanácii prírodných živých útvarov vyskytujú, si vyžiadali zvýšené náklady na projekt. Pôvodné náklady predpokladali takmer 3,48 milióna eur s DPH.
„SSC počas projektu na cestu I/18 v úseku Margita a Besná namontovala trvalé dopravné body. Doplnením LED gombíkov bol finalizovaný celý úsek cesty I/18 od Nového hradu až po Dubnú Skalu. Toto dopravné značenie je dôležitým faktorom bezpečnosti účastníkov cestnej premávky a zvyšuje bezpečnosť a plynulosť cestnej premávky najmä za tmy a zníženej viditeľnosti," doplnila Lukáčová.
Slovenská správa ciest v sanovanom úseku ešte do konca roka doplní ochranné múriky tesne nad cestou (práce budú prebiehať bez dopravných obmedzení pri zníženej rýchlosti) a bude úsek naďalej monitorovať aj s pomocou monitorovacieho zariadenia, ktoré bolo na úseku nainštalované.
„Pripravuje sa tiež inžiniersko-geologický prieskum ďalších úsekov brala nad cestou I/18 a jeho výsledky spolu s poznatkami z monitorovania sanovanej časti budú podkladom pre ďalší postup pri zabezpečení skalného útvaru," uzavrela Lukáčová.
Záchranné a zabezpečovacie práce na skalnom brale nad cestou I/18 v katastrálnom území obce Strečno sú ukončené, mimoriadna situácia však potrvá až do jari. Doprava pod Strečnom bude bez obmedzení. Po zasadnutí krízového štábu to povedala prednostka Okresného úradu Žilina Emília Pavlusíková.
S
(Zdroj: aktuality.sk)
Opatrenia za miliardy eur
5. 8. 2020
Minister financií Eduard Heger si v rozpočte ponechal štedrý manévrovací priestor, konštatujú ekonómovia v novej analýze Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Tá atypicky predpokladá, že minister minie menej, než si dal schváliť parlamentom. Na jeho rozhodnutí sú však aj tak opatrenia až do výšky miliardy eur.
Ako presne plánuje tieto peniaze minúť, však už neuvádza. „Ide o rezervu, ktorá je reakciou na veľmi turbulentný vývoj ekonomiky. Bude využitá na účel, ktorý vyplynie z konkrétnej situácie v ekonomike a spoločnosti,“ odkázal tlačový odbor rezortu financií. Mimo tejto sumy ide ešte záloha, ktorú má ministerstvo pripravenú na prípadnú druhú vlnu pandémie.
Na tú si odložili ďalších 150 miliónov. Rada okrem toho identifikovala aj výdavky vo výške 1,2 miliardy, ktoré Heger do nového rozpočtu nalial nad rámec pôvodného plánu a s koronavírusom vôbec nesúvisia. Týkajú sa najmä výstavby diaľnic a rýchlostných ciest.
Profit bánk sa prepadol. Zaznamenali však rast objemu úverov
3. 8. 2020
Zisk bankového sektora na Slovensku v prvom polroku klesol takmer o 64 percent na 125 miliónov eur. Zníženia profitu sa dotklo všetkých štyroch najväčších finančných inštitúcií u nás, ktoré vydali svoje hospodárske výsledky koncom minulého týždňa.
Čistý zisk Slovenskej sporiteľne v prvých šiestich mesiacoch napríklad klesol medziročne o 69,3 percenta, VÚB banka zaznamenala zníženie o 58 percent, Tatra Banka o 29,7 percenta a ČSOB o 77,4 percenta.
Systém penzí se dostal do propadu
31. 7. 2020
Systém penzí v Česku se letos dostal po předchozích dvou letech znovu do propadu. Za první pololetí deficit dosáhl 13,85 miliardy korun. Před rokem byla penzijní soustava v přebytku 6,28 miliardy. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
Půlroční příjmy z pojistného kvůli koronavirové nákaze a krizi jsou proti loňsku zhruba o 1,5 miliardy korun nižší, výdaje se ale zvedly asi o 18,7 miliardy. Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Za první pololetí dosáhly 242,66 miliardy korun. Loni to bylo 244,14 miliardy. Výdaje na důchody se za letošních prvních šest měsíců dostaly na 253,31 miliardy a správa stála 3,2 miliardy, celkem tedy 256,51 miliardy. Loni za první pololetí vydaná suma činila 237,52 miliardy. V letošních prvních dvou měsících byly příjmy vyšší než loni, a to celkem o 5,6 miliardy. Ještě v březnu, kdy se česká ekonomika zastavila, to bylo meziročně o 0,6 miliardy víc. V dubnu ministerstvo proti loňsku zaznamenalo pokles o 1,6 miliardy, v květnu o tři miliardy a v červnu o 2,6 miliardy.
Česká ekonomika hlásí historicky nejhorší výsledky
31. 7. 2020
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Negativně se na tom podepsala restriktivní opatření proti zamezení šíření koronaviru.
"Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování," uvedl k výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. "Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně ještě o docela dobrý výsledek. A dokonce i ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi," myslí si analytik finančních trhů ČSOB Petr Dufek.