Výpočet poplatku za rozvoj
17. 2. 2025
V súvislosti s výpočtom poplatku za rozvoj pri právoplatnom rozhodnutí o povolení stavby k stavbe, ktorá už bola predtým povolená skorším rozhodnutím o stavebnom zámere sa ustanovuje postup stanovenia základu poplatku pri zvýšení podlahovej plochy nadzemného časti stavby a postup stanovenia základu poplatku ak sa zníži podlahová plocha a vznikne záporný rozdiel výmer nadzemnej časti podlahovej plochy.
Pri znížení podlahovej plochy je základom poplatku záporný rozdiel podlahovej plochy. Vždy sa posudzuje čistá nová alebo ďalšia podlahová plocha, ktorá pribudla a podlahová plocha, ktorá ubudla.
K
Profit bánk sa prepadol. Zaznamenali však rast objemu úverov
3. 8. 2020
Zisk bankového sektora na Slovensku v prvom polroku klesol takmer o 64 percent na 125 miliónov eur. Zníženia profitu sa dotklo všetkých štyroch najväčších finančných inštitúcií u nás, ktoré vydali svoje hospodárske výsledky koncom minulého týždňa.
Čistý zisk Slovenskej sporiteľne v prvých šiestich mesiacoch napríklad klesol medziročne o 69,3 percenta, VÚB banka zaznamenala zníženie o 58 percent, Tatra Banka o 29,7 percenta a ČSOB o 77,4 percenta.
Systém penzí se dostal do propadu
31. 7. 2020
Systém penzí v Česku se letos dostal po předchozích dvou letech znovu do propadu. Za první pololetí deficit dosáhl 13,85 miliardy korun. Před rokem byla penzijní soustava v přebytku 6,28 miliardy. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
Půlroční příjmy z pojistného kvůli koronavirové nákaze a krizi jsou proti loňsku zhruba o 1,5 miliardy korun nižší, výdaje se ale zvedly asi o 18,7 miliardy. Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Za první pololetí dosáhly 242,66 miliardy korun. Loni to bylo 244,14 miliardy. Výdaje na důchody se za letošních prvních šest měsíců dostaly na 253,31 miliardy a správa stála 3,2 miliardy, celkem tedy 256,51 miliardy. Loni za první pololetí vydaná suma činila 237,52 miliardy. V letošních prvních dvou měsících byly příjmy vyšší než loni, a to celkem o 5,6 miliardy. Ještě v březnu, kdy se česká ekonomika zastavila, to bylo meziročně o 0,6 miliardy víc. V dubnu ministerstvo proti loňsku zaznamenalo pokles o 1,6 miliardy, v květnu o tři miliardy a v červnu o 2,6 miliardy.
Česká ekonomika hlásí historicky nejhorší výsledky
31. 7. 2020
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle něj se HDP propadl nejvíce v historii samostatné České republiky. Negativně se na tom podepsala restriktivní opatření proti zamezení šíření koronaviru.
"Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování," uvedl k výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. "Na to, jak si ve druhém čtvrtletí vedl automobilový průmysl, kde se vyrobilo meziročně o polovinu aut méně, nebo některé služby, které se na dva měsíce propadly na nulu, jde vlastně ještě o docela dobrý výsledek. A dokonce i ve srovnání s některými dalšími evropskými zeměmi," myslí si analytik finančních trhů ČSOB Petr Dufek.
Po historickom prepade dôvera Slovákov opäť rastie
29. 7. 2020
Ekonomický sentiment na Slovensku sa po historickom prepade počas predchádzajúcich troch mesiacov v júli zlepšil. Trojmesačný kĺzavý priemer sezónne upraveného indikátora ekonomického sentimentu (IES) vzrástol o 9,7 bodu na hodnotu 74,5. Vyplýva to z najnovších údajov zverejnených Štatistickým úradom (ŠÚ) SR.
Dôvera sa viditeľne zvýšila v službách, výraznejšie aj v priemysle. U spotrebiteľov a v stavebníctve sa zvýšila len mierne. V obchode sa naproti tomu nepatrne zhoršila. Aktuálna hodnota IES zaostáva za výsledkom rovnakého obdobia minulého roka o 20,8 bodu a nachádza sa pod úrovňou dlhodobého priemeru o 28,8 bodu. Indikátor dôvery v priemysle v júli vzrástol o päť percentuálnych bodov (p. b.) na hodnotu mínus päť. "Vývoj indikátora ovplyvnil najvýraznejšie očakávaný rast produkcie na nasledujúce tri mesiace. V júli indikátor dôvery v stavebníctve oproti predchádzajúcemu mesiacu stúpol o 0,5 bodu na -37 vplyvom priaznivejších hodnotení celkovej úrovne objednávok," informuje ŠÚ SR. Aktuálny výsledok je pod úrovňou dlhodobého priemeru o 13 bodov. Indikátor dôvery v obchode klesol v júli v porovnaní s júnom o 0,3 p. b. na hodnotu -1,3 vplyvom negatívneho hodnotenia očakávaných podnikateľských aktivít a stavu zásob.